Co říkají osobnosti o našich hrách
Dana Bérová
"Na dobré chování a slušné vystupování se u nás doma hodně dbalo. Moje maminka vždycky trvala nejen na správném držení příboru a používání ubrousků při jídle, ale především na pozorném chování k ostatním a ohleduplnosti. Vlivem její autority se hosté automaticky přestávali hrbit, nemluvili s plnou pusou a neskákali si do řeči. Dřív mi její neústupnost v těch formálních drobnostech připadala někdy zbytečná. Čím déle se ale pohybuji ve veřejných funkcích a především v poslední době v politice, sleduji, jak všude vítězí drzost, arogance, pohrdání ostatními a bezohlednost. Jakoby najednou velkému množství lidí, co vystupují na veřejnosti, chyběli v dětství rodiče, kteří by je naučili slušně poprosit a poděkovat. Hra Nešťourej se v nose! je dobrá příležitost jak začít naše děti učit od jednoduchých základů , že slušné chování a ohleduplnost k okolí rozhodně není slabostí a že ten, kdo není drzý a umí poprosit a poděkovat v životě jistě uspěje a ještě ke všemu si ho ostatní budou vážit."
Dana Bérová maminkou dvou dětí.
Petr Herian
"Jako otec pěti dětí dobře vím, jak je pro rodiče občas těžké vymyslet jiné didaktické formy než obvyklé vyprávění či poučování. Hra Nešťourej se v nose je už vymyšlená a to velice dobře! Rodiče, starší sourozenci, zkrátka ti zkušenější, mají v ruce pomůcku, jejímž prostřednictvím snadno a bez poučování, osvětlí pravidla slušného chování. Obrázky hry nabízejí i další možnosti. Lze je využít i jako jednotlivé karty, kde je spousta detailů, o kterých můžeme rozvyprávět vlastní příběhy. Pohádku o holčičce s posmrkanými rukávy či o chlapci, který zíval a nezakrýval si ústa, až mu do nich vlétl bacil jako pěst, si vymyslely děti samy a věřte, že jsme se pobavili celá rodina. A o to přeci jde. Pravidla společenského chování při tom vůbec nezůstala stranou. Hru doporučuji nejen rodičům, ale též vychovatelům a vedoucím dětských oddílů. Nepochybně si je získá, tak jako si získala mne."
Petr Herian, zakladatel a ředitel společnosti NEWTON I.T., radní pro školství a kulturu MČ Praha 20 - Horní Počernice. Otec pěti dětí.
Rut Kolínská
"Uč je činiti činěním, neboť děti opičátka jsou, co uhlédají dobrého neb zlého, hned dělají". Konečně! Didaktické semínko zaseté Janem Ámosem Komenským před čtyřmi sty lety našlo úrodnou půdu. Experiment mateřství jsem prožívala pětkrát a jako většina rodičů jsem hledala cesty nejúčinnější výchovy. Naslouchala jsem našeptávání Komenského: "Lidé zajisté, nic nedělajíc, zlého dělati se učí, protože mysl prázdná býti nemůž, a nezanese-li se něčím potřebným, prázdnými, marnými, ničemnými věcmi sama sebe zanáší." Jak bych tehdy uvítala, kdybych měla možnost tak skvělé pomůcky, jako je hra Nešťourej se v nose! Přeji současným rodičům, že mají možnost pomocí této hry "zanášet" mysl svých dětí i mysl vlastní potřebnými dovednostmi v oblasti vzájemných láskyplných vztahů v rodině, aby pak dobře vybaveny mohly směle vykročit za práh domova.
Rut Kolínská, držitelka ocenění "Žena Evropy 2003", zakladatelka Sítě Mateřských center v České Republice. Maminka pěti dětí.
Jan Muehlfeit
"Mám v oblibě citát od klasika Michelangela: "Největší nebezpečí pro nás nespočívá v tom, když si nastavíme vysoké cíle a nakonec se nám jich třeba nepodaří plně dosáhnout; mnohem větší vězí v tom, když si cíle nastavíme příliš nízko a dosáhneme jich." Jsou to slova, která platí o podnikání, jsou to však také slova, která dvojnásob platí o slušném lidském chování. Na svých cestách po celém světě jsem poznal, že k úspěchu nestačí jen umět se prosadit nebo mít to či ono vzdělání - bez ohledu na kulturu, zvyky nebo tradice jakékoliv země totiž nakonec vždy platí, že se slušností nejdál dojdeš. Proto věřím, že právě ve slušném lidském chování nemůže být ta pomyslná laťka nikdy dost vysoko."
Jan Muehlfeit, viceprezident společnosti Microsoft pro Evropu, Blízký Východ a Afriku. Otec jedné dcery.
Martina Pojarová
"Hru jsme si doma s dětmi zahráli. Nejen, že to děti bavilo, ale zjistila jsem, že hra je výborným důvodem k tomu si o slušnosti atraktivní formou popovídat. A navíc děti okamžitě zjistily, že mohou řadu příkladů, které jim hra dává, použít okamžitě k potěšení svého okolí, a to v každodenním životě. Když se mě po nedělním obědě u babičky zeptala mladší dcerka jestli smí odejít od stolu, mile překvapila celou rodinu."
Martina Pojarová, ředitelka rodinného a kulturního centra Nová Trojka. Maminka třech dětí.
Ladislav Špaček
"Na někoho, kdo by začal s výchovou ke slušnému chování již u dětí, dávno čekám. Nápad Taťány le Moigne je skvělý a mimořádně záslužný. Člověk začíná vnímat sociální prostředí už v útlém věku, a čím dříve si osvojí pravidla, jak se chovat a jak být ohleduplný k ostatním, tím lépe a rychleji se začlení do společnosti svých vrstevníků i dospělých. Věk, pro který je určena tato hra, je ideální pro učení zábavnou a soutěživou formou. Hru "Nešťourej se v nose!" považuji za důležitý prostředek ve výchově, protože děti se jejím prostřednictvím nenásilně seznamují s mnoha zásadami chování k ostatním dětem a dospělým a tato pravidla kultivují jejich jednání po celý budoucí život."
Ladislav Špaček, bývalý mluvčí prezidenta Václava Havla, spoluautor úspěšného TV seriálu "Etiketa" i stejnojmenného knižního pokračování (nakladatelství BB/art). Otec dvou dětí.
Slovo pedagoga
Ludmila Vágnerová, ředitelka MŠ Na Děkance
"Jsem z učitelské rodiny a od malička jsem vychovaná v duchu "staré školy". Tyto návyky jsem přenesla do výchovy svých vlastních dětí a jako učitelka mohla ovlivnit i děti, které mi byly svěřeny. V minulých letech nebylo společenské chování na prvních místech důležitosti ve výchově dětí, záleželo na každé učitelce, co sama chce dětem předat. Naše MŠ byla první, která tuto novou hru mohla vyzkoušet. Nadchla nás už tím, že pro každou učitelku, i tu, která nemá společenské chování jako prioritu,je návodem k zamyšlení a úžasnou pomůckou pro práci s dětmi. A zájem dětí je to hlavní. Vůbec nevadí, že neumí číst, podle obrázku si samy vytvoří otázku a umí najít příslušný obrázek s odpovědí, kterou si umí samy zformulovat. A v hlavičkách už to zůstane. Hru doporučujeme i rodičům, já sama kolegyním z jiných MŠ. Na příští společné poradě ředitelů MŠ a ZŠ plánuji doporučit hru např. do školních družin, ale i jako metodickou pomůcku pro učitele nižších ročníků."
Ladislav Špaček, původním povoláním pedagog, kmotr hry, autor knihy "Velká kniha etikety", spoluautor televizního seriálu "Etiketa"
"V mladším školním věku nejde ani tak o objem znalostí jako spíš o návyky a dovednosti, které si dítě osvojí. Naše hra je zaměřena na ty normy, které člověka provázejí celý život a formují jeho roli v sociálním prostředí, tedy na společenské chování. Jde o široké spektrum návyků, spojuje je však to hlavní - ohleduplnost, zřetel na štěstí nejen moje, ale všech okolo mne, schopnost vcítit se do pocitů lidí, v jejichž blízkosti žijeme. S výchovou vztahu k ostatním nelze otálet, už na pískovišti se vytvářejí první vztahové vzorce a první modely řešení konfliktů. V třídním kolektivu mateřské školy a základní školy se rozehrává celá škála vztahů - ke spolužákům, mezi chlapci a děvčaty, k učitelům, k neznámým dospělým, k přírodě. Naše hra poskytuje návody, jak se chovat ve všech těchto situacích, proto ji vítám jako skvělou pomůcku pro práci učitele. A ještě něco: Kdo si hraje, nezlobí."
Jindra Ludvíková, učitelka MŠ Na Děkance, Praha 2
"Naše MŠ pracuje podle školního vzdělávacího programu, který vychází z rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání.
I když je naše mateřská škola zaměřena na pohybově rekreační program – to znamená, že se snažíme o vytváření zdravých životních návyků, o rozvoj fyzické i psychické zdatnosti dětí – neopomíjíme důležitost morální stránky. To znamená, že se snažíme vést děti ke zdravému, krásnému a čestnému způsobu života, vzájemné ohleduplnosti, ochotě pomoci si, chránit zdraví, přírodu a životní prostředí v návaznosti na rodinnou výchovu. Usnadňujeme dětem poznání, že každý člověk je součástí lidské společnosti, která se řídí určitými pravidly soužití. Přirozenými činnostmi – hlavně každá svým vzorem – podporujeme utváření vztahů dítěte k jiným dětem, dospělým, zvířatům, přírodě. Přiměřenou formou seznamujeme děti s lidským tělem, zdravým životním stylem, upozorňujeme současně na činnosti tělu a zdraví prospěšné i škodlivé.
Zařazujeme do běžného života dětí i takové činnosti, které zajišťují citový prožitek v podobě uspokojení, radosti a pohody. A hra „Nešťourej se v nose!“ přišla jako na zavolanou a podle ohlasu, s jakou chutí ji děti hrají a jak si opakovaně otázkami a odpověďmi „zažívají“ pravidla slušného chování říkáme: Ano, takových her není nikdy dost! Protože děti by se měly především vzdělávat na základě lidských hodnot a optimální je začít od nejútlejšího věku – prvních sedm let života rozhoduje!"




















